Tomik - osobní stránka Tomáše Řeháka

Osobní údaje

 

 Představení :                                                

                                Jmenuji se Tomáš Řehák a jsem druhým kazatelem sboru Apoštolské církve v Hlinsku a také ředitelem křesťanské organizace ABATOP http://www.abatop.cz zabý­vající se péčí, vzděláváním a školením v oblasti AIDS, nebezpečí přenosu viru HPV co způsobuje u žen nádor děložního čípku. Zabýváme se vzděláváním a prevencí nebezpečí drog a různých závislostí. Přednášíme také o prevenci nechtěného těhotenství, o sexu, lásce, věrnosti. Mladým lidem přinášíme etické a morální hodnoty.
 
Jsem ženatý, mám milou manželku Irenku a dva kluky.
  „Před 20 lety jsem začal navštěvovat několik lidí, kteří měli nevyléčitelná onemoc­nění. Vytvořil se mezi námi pěkný vztah. Poznal jsem, že potřebují s někým hovořit. Otevírali mi svá srdce. Navště­voval jsem jednu dívku, která vypadala v pořádku.
   Ani lékař by na pohled nepoznal, že má oslabenou imunitu. Měla výbornou lékařskou péči, výborné léky. Léky pro ni na týden léčby stály několik tisíc Kč. Dostala obyčejný zápal plic, lékaři ji nemohli pomoci. Zemřela. Byl jsem u ní, když umírala. 
 
        O něco později jsem se seznámil s lidmi, kteří se nakazili virem HIV. Velmi se to dotklo mého srdce, když jsem si uvědomil, že mnoho lidí bude v budoucnu umírat na onemocnění AIDS.
        PROTO DNES TAKÉ CHODÍM PO ŠKOLÁCH A CHTĚL BYCH, ABY SE CO NEJVÍCE LIDÍ DOZVĚDĚLO O TÉTO NEMOCI, ABY MLADÍ LIDÉ NEMUSELI UMÍRAT NA TUTO NEMOC.“
       
V roce 1995 jsem byl spoluzakladatelem křesťanské organizace ACET ČR.    V roce 2009 jsem založil nové občanské sdružení ABATOP. Od roku 1995 do roku 2016 jsem přednášel pro více než 500 tisíc studentů, vyškolil jsem  více než 70 lektorů v ČR a na Slovensku. Také jsem pomáhal v zahraničí. Byl jsem vedoucí seminářů o problematice HIV/AIDS pro učitele, lékaře, sociální pracovníky a pracovníky s mládeží v různých církvích v mnoha městech v Rusku, na Ukrajině, Tádžikistánu, Kazachstánu, Bělorusku, Estonsku, Chorvatsku a v Polsku. Zde bylo vyškoleno již několik set lektorů. Tato práce se pak v těchto zemích velmi rychle rozšířila. Více viz: Zahraniční mise-MOSTY.
         V roce 2015 jsem oslovil více než 25 tisíc posluchačů . Navštívil jsem 142 měst a obcí. Přednášel jsem na více než 166 školách. Uskutečnil jsem také 50 akcí pro veřejnost, v církvích, táborech a na konferencích.
V roce 2015 jsem také přednášel na školách v několika městech v zahraničí. Na Slovensku v Bratislavě, Partizánském, Humenném, v Levici, Prešově, Skalici, v Košicích. Také jsem uskutečnil semináře v několika městech v Polsku a na Ukrajině. 
        V roce 2016 jsem navštívil 140 měst a obcí. Přednášel jsem na více než 150 školách. Uskutečnil jsem také 86 akcí pro mládež, veřejnost, v církvích, táborech a na konferencích.Také jsem přednášel na školách v několika městech na Slovensku. V Bratislavě, Partizánském, Topoľčanech, Liptovském Hrádku, Liptovském Mikuláši, Žilině,  Růžomberku, Hanušovcích nad Topl'ou.
 
                                      
     Poděkování přátelům, za jejich podporu. Jen díky jim jsem mohl v roce 2015 pokračovat ve službě.
Napsali o mně:
      Jak vypadá přednáška Tomáše Řeháka?
      Tomáš jezdí po celé ČR a hovoří ke studentům na školách na téma: Sex, AIDS a vztahy. Není snadné přiblížit obsah Tomášovy přednášky, která snad ani není přednáškou, ale spíše společenstvím a rozhovorem s mladými lidmi. Vypráví mnoho konkrétních příběhů. Na stěnu pak promítá obrázky nemocných lidí. Jsou to mnohdy dost hrozivé obrázky a člověku běhá mráz po zádech, když si uvědomí, co utrpení nemocní zakusí.
        Tomáš vypráví několik skutečných životních příběhů mladých lidí, kteří se nakazili ještě před 20. rokem svého života virem HIV. Někteří z nich již zemřeli. Není to však přednáška čísel ani strašení. „Co očekáváte od vztahu?“ „ Sex?“ „Co ještě jiného?“ „Proč čekat se sexem až do manželství?“ „Kolik dní v měsíci může žena otěhotnět? Jak dívka může ztratit panenství?“ A podobné otázky klade Tomáš posluchačům. Studenti se zapojují, často je slyšet smích. Tomáš však někam směřuje a povzbuzuje studenty: „Jsi-li panna nebo panic, je to normální, nestyď se za to, je to vzácný dar.“
        „Co je láska?“ pokládá Tomáš další otázku a sám na ni odpovídá: „Nej­krásnější definici řekl člověk, který se jmenoval Ježíš a který je i Božím synem. Láska je, když chceš to nejlepší pro druhého člověka.“
Tomáš je citlivý, otevřeně mluví s posluchači o choulostivých tématech, nic nezakrývá, nic se nesnaží obejít. Sdílí i své zkušenosti z dob, kdy chodil se svojí nynější ženou. Všichni se smějí, když Tomáš vypráví o svém prvním polibku a jak dlouho mu trvalo, než se k němu odhodlal.
        „Proč před vámi stojím?“ ptá se studentů na závěr. „Není to pro peníze. Jsem tu proto, abych vás varoval.“
Tomáš ví, že se mnoho mladých lidí řítí do propasti, sám se ve své službě setkává s nemocnými lidmi. „Vir HIV, to je vaše volba. Nepřišel jsem vám zakazovat sex, přišel jsem vás varovat před nemocí AIDS“, řekne Tomáš jasné slovo.
Studenti naslouchají a zdá se, že berou Tomášova slova vážně. Nebezpečí nákazy virem HIV v lehkovážném sexu a při společném vpichování drog injekční stříkačkou je skutečně veliké.
          Zdá se, že již Tomáš svou řeč skončil, ale úplný konec je až po krátké modlitbě za studenty a pozvání na společný klubový večer otázek a odpovědí, který navazuje na tyto přednášky ve školách. Na závěr je prostor pro otázky. Mladí lidé tleskají a přicházejí poděkovat za přednášku. Někteří děkují za modlitbu a říkají: To bylo poprvé, že se za ně někdo modlil. Tomáš se loučí, sbalí věci a vyráží na další školu za dalšími studenty.
        Na klubový večer přichází mnoho studentů. Co je asi přivádí? Slíbené příběhy o nemocných lidech? Písničky? Soutěže? Myslím, že je to především vědomí, že je tu někdo, kdo jim rozumí, ví, co prožívají, ví, že hledají odpověď na spoustu otázek a to nejdůležitější, je jim k dispozici. Je tu pro ně, ochoten naslouchat, poradit, povzbudit, ochoten i pokárat, určitě ne zavrhnout, odsoudit nebo zatratit, čehož se zřejmě těmto lidem dostává víc než toho prvního.
      To­máš odjede, ale zůstane tu Někdo s velkým N, kdo o ně opravdu stojí a komu na nich bezpodmínečně záleží. „Kdybyste si z mé přednášky nepamatovali vůbec nic, to nevadí, mnohem důležitější pro váš život je ta skutečnost, že vás Bůh miluje a dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh vás miluje. Můžete k němu vždycky přijít a On vás přijme. Zapamatujte si aspoň tuto jedinou větu.“
        Bůh dal Tomášovi pastýřské srdce pro mladé lidi, nemocné i zdravé, ale určitě má připravená srdce, která jsou otevřená pro děti, staré lidi, muže a ženy středního věku, bezdomovce, narkomany, nenarozené děti... Nemáš ve svém srdci místo pro některé z nich?
        Ctibor Veselý a Markéta Škvorová, Benešov
TOPlist